Algymsa – tvorba webových stránek (Sokolov, Karlovarský kraj)

České zákony ukládají webovým stránkám obcí několik povinností. V tomto článku je shrnu.

• Webové stránky měst musejí mít úřední desku.
• Webové stránky měst musejí obsahovat povinné informace.
• Webové stránky měst musejí mít registr oznámení.
• Webové stránky měst musejí mít elektronickou podatelnu.
• Webové stránky měst musejí být přístupné.

Správní řád: úřední deska

Správní řád stanoví, že každý správní orgán (to jest včetně měst) musí mít úřední desku, jejíž obsah se zveřejňuje i na Internetu.

Podrobnosti včetně komentovaných příkladů jsou popsány v článku Svobodný přístup k informacím.

Svobodný přístup k informacím: povinné informace

Obce musí zveřejnit 17 bodový seznam povinných informací, jako jsou například:

• telefonní a faxové číslo, úřední hodiny, adresa, číslo účtu, odkaz na e-podatelnu,
• rozpočet, dokumenty, formuláře,
• postup při životních situacích
• příjem žádostí, předpisy, úhrady, ad.

Příklad: Karlovy Vary.

Podrobnosti jsou popsány v článku Svobodný přístup k informacím.

Střet zájmů: registr oznámení

Zákon o střetu zájmů stanoví, že určití funkcionáři (např. starosta obce, členové rady obce a další) mají povinnost umožnit veřejnou kontrolu majetku nabytého za dobu výkonu funkce a dalších příjmů, darů nebo jiného prospěchu, získaných za dobu výkonu funkce. K evidenci těchto informací slouží registr oznámení, který musí být přístupný i elektronicky.

Podrobnosti jsou popsány v článku Střet zájmů.

Elektronický podpis a podatelny

Obce mají většinou povinnost přijímat podání i elektronicky. Za tímto účelem musejí přijmout několik organizačně technických opatření. Celkově jde o to, aby zajistily zpracování e-mailů s elektronickým podpisem. Webové stránky tedy musejí obsahovat sekci Elektronická podatelna, kde bude zveřejněna příslušná e-mailová adresa a pravidla používání.

Dobré příklady: Ostrov, Mariánské Lázně.

Podrobnosti jsou popsány v článku Elektronické podatelny a Elektronický podpis.

Přístupný web

Webové stránky obcí musí obsahovat prohlášení o tom, že jsou v souladu s vyhláškou o přístupnosti (dobrý příklad: Ostrov). Ta stanoví všeobecná technická pravidla o tom, jak stránky mají fungovat. Například: Rozsáhlejší webové stránky musí mít vyhledávání nebo odkaz na mapu webových stránek.

Podrobnosti jsou popsány v článku Přístupnost.

Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím stanovuje městům několik povinností.

§ 5 – Zveřejňování informací

Každý povinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit tyto informace, a to i na Internetu.

• důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost,
• popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí,
• místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutí povinného subjektu, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a název příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat,
• postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat,
• přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí,
• sazebník úhrad za poskytování informací,
• výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací (§ 18).

Vyhláška č. č. 442/2006 Sb. ve druhém paragrafu stanovuje, co přesně a jak má být zveřejněno. Celkem jde o 17 bodů. Třináctý bod se týká životních situací. Například: co mám dělat, když ztratím řidičský průkaz. Třetí paragraf zmiňuje, že povinný subjekt musí zveřejnit popisy postupů při životních situacích podle osnovy uvedené v příloze vyhlášky. Obce tuto povinnost řeší obvykle odkazem na Portál veřejné správy.

Příklady: Chodov, Karlovy Vary.

Obecní webové stránky musejí respektovat i správní řád, tj. zákon č. 500/2004 Sb. Paragraf 26 upravuje pravidla pro zveřejňování informací na úřední desce: Každý správní orgán zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Pro orgány územního samosprávného celku se zřizuje jedna úřední deska. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Pro webové stránky z toho vyplývá jedna věc. Musejí mít sekci Úřední deska, jejíž obsah musí být stejný jako obsah fyzické úřední desky. Příklady:

• Sokolov – komplexní řešení pro rozsáhlou agendu. Organizační systém Twist se používá na správu mnoha agend.
• Cheb – rovněž řešení pro rozsáhlou agendu. Ve srovnání se sokolovským Twistem je výhodou absence nešikovných rámů (všimněte si, že se při prohlížení nemění adresa stránky, takže na ni nelze odkazovat) a začlenění do vzhledu stránek.
• Přebuz má jednoduchou úřední desku se základními a úplně dostačujícícmi možnostmi (hledání, třídění).
• Dolní Rychnov využívá open-source (zdarma) řešení, která umožňuje přeheldně třídit dokumenty do rubrik.
• Nová Role má velmi stručnou úřední desku, a tak jí stačí výpis několika málo dokumentů v tabulce.

Pokud byste rádi vyzkoušeli další možnosti, jak provozovat úřední desku, podívejte se na download manažery na serveru Hot Scripts.

Zákon o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. upravuje

• povinnost veřejných funkcionářů vykonávat svoji funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou povinni z titulu své funkce prosazovat nebo hájit,
• povinnost veřejných funkcionářů oznamovat skutečnosti, které umožňují veřejnou kontrolu jejich činností konaných vedle výkonu funkce veřejného funkcionáře, veřejnou kontrolu majetku nabytého za dobu výkonu funkce a dalších příjmů, darů nebo jiného prospěchu, získaných za dobu výkonu funkce, popřípadě finančních závazků, které veřejný funkcionář má,
• omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu funkce veřejného funkcionáře s jinými funkcemi,
• odpovědnost veřejných funkcionářů za porušení povinností stanovených tímto zákonem, včetně sankcí, které lze veřejnému funkcionáři za porušení těchto povinností uložit.

Kdo je onen veřejný funkcionář? Například

• starosta obce a členové rady obce a kraje, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni,
• člen zastupitelstva obce, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn.

Rozumí se jím ale i vedoucí státní zaměstnanec, který je oprávněn vést na jednotlivém stupni řízení správního úřadu podřízené státní zaměstnance. Avšak pouze za určitých podmínek:

• nakládá s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole,
• bezprostředně se podílí na přípravě a realizaci veřejných zakázek.

Veřejní funkcionáři mají ze zákony omezeny některé činnosti a některé zakázány. Veřejný funkcionář podává formou čestného prohlášení oznámení o osobním zájmu, o činnostech, o majetku, o o příjmech, darech a závazcích. Ttyo údaje jsou shromažďovány v registru oznámení, do kterého má právo na základě písemné žádosti každý bezplatně nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy. Do registru se lze dívat i elektronicky s použitím přiděleného uživatelského jména a hesla.

Vedení registru zabezpečují evidenční orgány, kterými jsou kromě jiných tajemník městského úřadu, tajemník obecního úřadu a v obcích, kde není tajemník obecního úřadu anebo také starosta.

Jak registr zajišťují obce? Buď mají vlastní (koupený) registr anebo využívají služeb krajských úřadů.. Příkladem budiž Karlovarský kraj.

Nová pravidla přístupného webu pro účely novely zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb. jsou k dispozici k prohlédnutí na stránkách Pravidla přístupnosti. Podívejme se stručně na jejich obsah

Kapitola A: Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

Netextové prvky (obrázky, objekty) s významovým sdělením musí mít svou textovou alternativu a informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, cookies a jiných doplňků na straně uživatele musí být dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků a stránky musí být standardně ovladatelné. Velikost písma musí být možné zvětšit alespoň na 200 % a zmenšit alespoň na 50 % původní hodnoty pomocí prohlížeče.

Práci s webovou stránkou řídí uživatel

Stránky mají fungovat v každém prohlížeči. Nové stránky (po kliknutí na odkaz) se mají do nových oken načítat jen v odůvodněných případech a uživatel na to musí být předem upozorněn.

Kapitola C: Informace jsou srozumitelné a přehledné

Texty na stránkách mají být psány srozumitelně a rozsáhlé obsahové bloky musí být rozděleny do menších výstižně nadepsaných celků.

Kapitola D: Ovládání webu je jasné a pochopitelné

Navigace na stránkách má být srozumitelná a jednotná. Rozsáhlejší webové stránky musí mít vyhledávání nebo odkaz na mapu webových stránek. Co se týče textu odkazů, ty musí výstižně popisovat cíl odkazu. Jestliže odkaz vede na jiný typ souboru, než je webová stránka, musí být odkaz doplněn sdělením o typu, případně o velikosti tohoto souboru.

Kapitola E: Kód je technicky způsobilý a strukturovaný

Značkovací kód musí být použit správně.

Kapitola F: Prohlášení o přístupnosti webových stránek

Každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s touto vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto prohlášení.

Vyhláška č. 496 /2004 Sb. o elektronických podatelnách stanoví postupy orgánů veřejné moci uplatňované při přijímání a odesílání datových zpráv prostřednictvím elektronické podatelny a strukturu údajů kvalifikovaného certifikátu, na základě kterých je možné podepisující osobu při přijímání datových zpráv prostřednictvím elektronické podatelny jednoznačně identifikovat.

Elektronické podatelny jsou upraveny rovněž v nařízení č. 304/2001 Sb., které provádí zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu. Toto nařízení stanoví, že pokud pro orgány veřejné moci platí povinnost přijmout podání učiněné v elektronické podobě, je třeba přijmout následující organizačně technická opatření:

• zřídí podle povahy a rozsahu své činnosti jedno nebo více pracovišť pro příjem a odesílání datových zpráv (dále jen “elektronická podatelna“) umožňující kromě jiného používání zaručeného elektronického podpisu,
• zveřejní elektronické adresy svých elektronických podatelen a seznam kvalifikovaných certifikátů příslušných zaměstnanců nebo elektronické adresy, na nichž se kvalifikované certifikáty nacházejí, a formáty datových zpráv, které jsou způsobilé přijmout, a to na své úřední desce, popřípadě jiným vhodným způsobem, jakož i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Nařízením vlády č. 495/2004 Sb. se provádí zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu. Co toto nařízení říká?

Z různých zákonů vyplývá pro orgány veřejné moci povinnost přijímat a odesílat datové zprávy se zaručenými elektronickými podpisy prostřednictvím elektronické podatelny. Orgány veřejné moci mají za úkol:

• provozují jednu nebo více elektronických podatelen; to se považuje za splněné rovněž v případě, kdy orgán veřejné moci dohodne s jiným orgánem veřejné moci, že bude přijímat a odesílat datové zprávy prostřednictvím jím provozované elektronické podatelny,
• vybaví elektronickou podatelnu, pokud ji provozují, technickým a programovým vybavením, které slouží k zajištění postupů orgánu veřejné moci uplatňovaných při přijímání a odesílání datových zpráv prostřednictvím elektronické podatelny podle zvláštního právního předpisu, a
• vybaví zaměstnance, kteří jsou oprávněni činit právní úkony v oblasti orgánů veřejné moci, kvalifikovanými certifikáty vydanými akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb, popřípadě pořídí pro zajištění některých postupů podle zvláštního právního předpisu kvalifikované systémové certifikáty vydané akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb.

Orgán veřejné moci zveřejní na své úřední desce informace potřebné k doručování datových zpráv orgánu veřejné moci. Těmito informacemi jsou jednak tyto minimální technické údaje:

• elektronická adresa elektronické podatelny a údaj o tom, zda je určena pro příjem všech datových zpráv nebo pouze datových zpráv určitého, předem stanoveného obsahu,
• kontaktní údaje pro přijímání datových zpráv na technických nosičích,
• případné další možnosti doručování datových zpráv, zejména prostřednictvím technického zařízení v sídle orgánu veřejné moci či v jeho organizačních jednotkách,
• pravidla potvrzování doručení datových zpráv podle zvláštního právního předpisu2) včetně vzoru datové zprávy, kterou se doručení potvrzuje,
• technické parametry datových zpráv, pro jejichž přijetí má elektronická podatelna technické a programové vybavení, a technické parametry technických nosičů, na nichž lze předávat orgánu veřejné moci datové zprávy,

a minimálně tyto procesní údaje:

• postup orgánu veřejné moci v případě, že u přijaté datové zprávy je zjištěn výskyt počítačového programu, který je způsobilý přivodit škodu na informačním systému nebo na informacích zpracovávaných orgánem veřejné moci, nebo chybný formát zprávy, který může takovou škodu způsobit,
• způsob vyřizování dotazů týkajících se provozu elektronické podatelny,
• aktuální seznam zaměstnanců podle § 1 odst. 1 písm. c) s uvedením příjmení, jména, popřípadě jmen a zařazení těchto zaměstnanců a
• seznam právních předpisů, podle kterých je možné vůči orgánu veřejné moci činit právní úkony v elektronické podobě a náležitosti těchto úkonů, zejména náležitosti týkající se použití uznávaného elektronického podpisu.